rok 2014/2015
V klubu čteme s radostí
Eliška je pohodlně usazená na polštářku, Tomáš leží na lavici, Leonka je schoulená hned vedle, Adélka našla úkryt pod lavicí, další sedí na židlích nebo se uvelebili na různých místech ve třídě…. všichni jsou potichu, někteří neslyšně pohybují rty – a všichni čtou! Obvyklý obrázek ze života „našeho“ čtenářského klubu nám dělá velikou radost.
Už samotný zájem o klub předčil naše očekávání, nemohly jsme z kapacitních důvodů přijmout všechny děti. Zapsaných 15 členů klubu navštěvují naše pondělní schůzky svědomitě a nadšeně.
Začínáme vždy písničkou doprovázenou pohybem, poté si v kroužku povíme, co kdo zrovna čte a jak se mu to líbí, následuje 10 minut samostatného tichého čtení, od něhož se děti těžko odtrhávají. Hlavní část lekce je zaměřena na čtení s porozuměním – děti hledají v textech informace, snaží se v nich zorientovat, někdy je vyjadřují výtvarně, jindy písemně a příště si o nich povídáme.
Každý člen klubu má založené čtenářské portfolio – složku s fóliemi, kam si postupně doplňuje svoje výstupy, může si je zpětně procházet, pochlubit se jimi doma a radovat se nad vším, co už zvládl.
Hodina vždy uplyne velmi rychle a je čas se rozloučit – opět písničkou. Děti ještě prohlédnou vystavené knihy k zapůjčení a můžou si některou hned půjčit domů. Čeká nás cesta po schodech tři patra dolů a ahoj zase v pondělí v jednu!
Čtenářský klub poběží do konce května, v průběhu června bychom chtěly vyhodnotit jeho činnost a od září začít znovu, v případě přidělení grantu od Ministerstva kultury možná i s více skupinkami.
Jana Vlachová
Bousovský čtenářský klub
(článek zveřejněný v časopise Bousovák)
V minulém čísle Bousováku jste si mohly přečíst dopis Terezky Dlaskové. Dopis byl reflexí našeho výletu do knihkupectví, kterým jsme završili činnost čtenářského klubu v loňském školním roce. Dopis však nepsaly jen děti, ale psaly jsme ho i my – tety, které děti klubem provází. Jeden z dopisů je vlastně i poděkováním paní ředitelce Mgr. Kateřině Karnové, která nám tuto činnost umožnila provozovat ve školních prostorách.
„Vážená paní ředitelko, nemůžu uvěřit, že k Vám do školy chodíme vést čtenářský klub už pět měsíců. Všimly jsme si, že děti jsou z klubu nadšené. Nejtěžší vždy je vylézt ty tři patra do třídy, kde klub vedeme. Příjemné však je, že na nás nahoře již čekají netrpělivé děti. Za jejich nadšení jsme je odměnily návštěvou knihkupectví. Děti tomu sice nemohly uvěřit, ale evidentně je to potěšilo. Každý si mohl pro sebe koupit knihu dle svého výběru. Děkujeme Vám, že nám tuhle krásnou spolupráci umožňujete. Teta Olga“
Věřte, že děti opravdu jsou nadšené. Při závěrečné klubové schůzce jsme děti poprosily o celkové hodnocení klubu, výsledek nás mile překvapil. Nejen že děti klub baví, ale ještě se i dožadovaly, aby klub trval déle, alespoň dvě hodiny. To vzhledem k našim pracovním povinnostem sice možné není, ale hlavní je, že od října budeme v klubové činnosti pokračovat a navíc ještě klub rozšíříme o další skupinku čtenářů, opět půjde o žáky z druhých tříd.
Olga Třísková, Jana Vlachová
