Čtenářské diáře
Čtenářské diáře se nám v minulých letech osvědčily, a tak si i letos během prvních schůzek každý z nás vybírá svůj osobní diář, nebude sloužit k zaznamenávání úkolů či schůzek, ale k pečlivému zapisování přečtených stránek. V zapisování jsme už zběhlí, a tak si dokážeme představit, kolik stran dokážeme za letošní školní rok přečíst. Svůj tip si pro jistotu rovnou zapisujeme do diáře, už teď jsme zvědaví, zda se nám podaří předem stanovený počet stránek přečíst. Někdo se drží při zemi a tipuje si, že přečte skoro stejné množství stránek jako loni, někdo by toho rád přečetl víc, a tak si laťku posouvá o pár desítek až stovek stránek výš.
V klubech si čteme každý svým tempem, jsou mezi námi náruživí čtenáři, kteří za rok hravě přečtou dvacet tisíc stránek, jiní jsou šťastní za tisíc přečtených stran, a proto netvoříme žádný žebříček nejlepších čtenářů, cílem je, aby se každý z nás pokusil o vlastní sebereflexi. Věnuji se čtení dostatečně? Něměl/a bych víc zabrat? Zkusím přečíst každý měsíc jednu knihu?
Každá snaha si zaslouží být patřičně oceněna, diáře z loňského roku s pečlivě sečtenými stránkami sice odkládáme, ale odnášíme si za celoroční zapisování věcnou odměnu (diář, vak, čtenářskou tašku, čtenářské ponožky či tužku s knižním citátem).
Horké křeslo
Říjen nepatřil jen diářům, někteří z nás usedli do horkého křesla a představili přečtenou knihu. Nejednalo se o ledajakou knihu, představovali jsme knihu, kterou jsme si koupili na knižním veletrhu.
Čtenářské hry
Zahráli jsme si i oblíbené čtenářské hry - ptáme se a odpovídáme, tentokrát se neptala jen paní knihovnice, ale otázky jsme vymýšleli i my sami. S nástupem podzimu jsme si zahráli i na ilustrátory, pokusili jsme se nakreslit podzimní slova, která jsme objevili během čtení v našich knihách. Naše ilustrace ozdobili vstupní dveře do knihovny, tak aby podzim dýchl na každého návštěvníka knihovny.
