Středu 9. října jsme měli už několik týdnů výrazně označenou v kalendáři. Ten den jsme očekávali návštěvu spisovatelky Veroniky Válkové. Začátek besedy byl stanoven na 15. hodinu. I když to byl čas mimo termíny klubových schůzek, čtenářů se sešlo na dvacet. Někteří byli obtěžkáni taškami, ve kterých, jak se později mělo ukázat, nesli téměř kompletní dílo paní spisovatelky k podpisu.
Čekání si krátili vymýšlením otázek, ale nedočkavost stoupala. Konečně pár minut před třetí začali stoupat do podkroví, kde už paní Válková čekala. Po krátkém uvedení převzala slovo a pobídla děti k pokládání otázek. Trpělivě na ně odpovídala. V následující části ji inspirovali čtenáři s taškami. Začali vytahovat komínky knih a rozkládat je kolem sebe. To paní Válkovou potěšilo a podělila se s dětmi o chronologický vývoj svého psaní, k některým knihám přidala i veselou historku. Na konci této řady stál Břetislav a Jitka, o nichž vyjde už 17. října nová kniha.
Přirozený zájem inspiroval děti k dalším dotazům, mimo jiné nabízely paní spisovatelce historická témata, která by je zajímala. Hodina uběhla jako nic, závěrečná autogramiáda a pořizování selfie s paní Válkovou uzavřely naši další klubovou besedu.
Jana Vlachová
