Zažít knihovnu jinak touží skoro každý čtenář všech věkových kategorií, a tak jsme již potřetí uspořádali příměstský tábor, aby si skupinka „vyvolených“ mohla užít knihovnu i mimo otevírací dobu.
V týdnu od 4. do 8. srpna bylo v knihovně neobvykle rušno. Od rána do večera jste mohli narazit na skupinku dětí rozdílného věku. Celkem sedmnáct dětí se hned první den pokoušelo rozlousknout pomocí poschovávaných písmen (N, R, I, A, N, E), jakápak kniha na ně letos čeká. Zkusili jste si to také? A vyšla vám, stejně jako nám, NARNIE?
Do Narnie jsme vstoupili hned první den, objevili jsme nový půdní prostor, který byl do této doby návštěvníkům záměrně utajen. Po objevení tajných dveří se před námi otevřelo místo plné kabátů, bund, čepic a šátků. Kdo jimi prolezl, ocitl se stejně jako Lucinka, Edmund, Zuzka a Petr v Narnii. Neminulo ho setkání s faunem Tumnusem a Bílou čarodějnicí, kteří se snažili přilákat děti z lidského světa na svou stranu. Nebylo to snadné rozhodování, čaj a sušenky u fauna chutnali výborně a sladkosti od čarodějnice jakbysmet.
Druhý den na nás čekalo nemilé překvapení, faun zmizel, v rozházeném příbytku na nás čekal dopis, který nám napověděl, že se mu stalo něco nemilého. Ještě že se objevila červenka, která nás navedla na správnou cestu. Na cestu, na které jsme potkali pana Bobra, paní Bobrovou a díky nim se dozvěděli, že existuje Aslan, pravý vládce Narnie.
Ve středu začalo kouzlo zlé čarodějnice polevovat, a díky tomu se objevil Santa Claus s košíkem plným dárků - poukazů. Petrové získali poukaz se štítem a mečem, Zuzany s lukem a šípy, Lucinky lahvičku se zázračným lékem a všichni navíc krabici čajů na čajový dýchánek. Ani Edmundové nepřišli zkrátka, rozbalili si poukaz s jarními květinami. Ihned po rozbalení jsme poukazy vyměnili za skutečné zážitky. Lucinky sbírali na zahradě léčivé rostliny, ze kterých uvařily zázračný lék, Edmundové se jim snažili pomoct vyluštěním tajenky plné jarních rostlin. Po obědě byly nejprve Zuzky zasvěceny do tajů lukostřelby osobou v Bousově nejpovolanější - panem Oskarem Kiššem – mistrem v terčové lukostřelbě. Pan Kišš se nám věnoval celé odpoledne, a tak po Zuzkách mohli své střelecké dovednosti vyzkoušet i ostatní postavy. Ten, kdo zrovna nestřílel z luku, tak se věnoval práci s mečem a silovému tréninku.
Následující den nás totiž čekal velký souboj s čarodějnicí a její družinou. Vyrazili jsme za ní na zříceninu hradu Pařez, po cestě jsme naštěstí na svou stranu získali velmi početnou skupinu spolubojovníků, a tak po osvobození spoutaného Aslana pro nás bylo hračkou zlo porazit. Po návratu z výletu postupně usedli všichni na trůn a stali se tak králi a královnami Narnie. Odměnou za lítý boj pro každého krále a královnu byla poukázka do knihkupectví Luxor, kterou jsme ihned následující den jeli směnit za novou knihu.
Po návratu z knihkupectví nastal čas uklízení. Vše krásné jednou skončí, a tak i náš tábor dospěl v pátek v odpoledních hodinách do svého konce, na závěr jsme stihli ještě každého obdarovat zmrzlinou a pamětní záložkou. Tak zase za rok…
Olga Třísková a Kateřina Skálová
PS: Naše poděkování patří již jmenovanému panu Kiššovi, ale též Aničce Mrkvičkové a Zdeně Skálové za pomoc při středečním nadělování a čtvrteční výpravě.
